E-SLOTCAR - Rozhovory

Lars Harrysson

červen 2012 by Petr Vaněček

____________________________________________
Ahoj Larsi,

je sobota pozdě večer, my jsme na Czech Masters a Tebe čeká ještě plno práce při přípravě modelu na zítřejší závod kategorie ES24. O to více Ti děkuji, že jsi našel čas na rozhovor se mnou.

Kdy a jak jsi začal s dráhovými modely? Kdo Tě k nim přivedl?

Někdy v roce 1970 mi matka dala 20 metrovou dráhu od Scalextricu a já si autodráhu hned oblíbil. Pak v roce 1973 jsem dostal první model v měřítku 1:24, šlo o nylonový podvozek a na něm karoserie Porsche 917. Vyzkoušel jsem si Blueking ve městě Vaexjoe a už to bylo.

Za který klub jezdíš nyní? Kolik klubů jsi vystřídal?

Je to Hjärup, ale nyní se se ženou chystáme přestěhovat do Austrálie, tak asi budu klub měnit.

Tvůj automodelářský vzor? Největší podpora?

Vždy obdivuji dovednosti jednotlivců. Za nejlepšího pilota považuji Michaela Landruda. Je to také velmi dobrý týmový kolega a parťák. Výborně se umístil například na mistrovství světa 2003. Z Čechů velmi oceňuji Radka Pavlíčka z BPA. Z tohoto důvodu se také na závodech představujeme jako TEAM BPA SWEDEN. A největší podporu mi zcela jistě poskytovala vždy moje matka. Od ní jsem měl první model, vozila mě po závodech, potom mně a kamarádům půjčila své auto, abychom si sami mohli na závody jet...

Co byl Tvůj první model?

Na to už jsem odpověděl dříve, Porsche 917 s nylonovým podvozek. Z dnešního pohledu strašná věc.

Jakou kategorii máš nejraději?

Asi F1 32. Ze scalových aut je to nejrealističtější model, hezky vypadá a nesmírně špatně se řídí. To je přeci geniální kombinace.

Ve které kategorii nikdy nebudeš startovat a proč?

Nic takového pro mě není. Vyzkoušel jsem wing cary, ty jsem jezdil v letech 1976-1982. Vyzkoušel jsem si i Scalextric, vypadají dobře, kupodivu se to i dobře řídí, jen motory jsou slabé.

Jaká je Tvoje oblíbená dráha? Kde se Ti nejvíce daří?

Sám jsem několik drah postavil. Za nejlepší považuji tu svoji, na které se v roce 2004 jelo v Lundu mistrovství světa. Nyní je v Kodani a jezdí se na ni Scandinavian masters. Také jsem měl v oblibě starou dráhu v Pardubicích, bylo obtížná, ale se zajímavými poloměry zatáček. Naposledy jsem postavil u nás dráhu jen se čtyřmi drážkami, nyní je ve skotském Edinburghu, a poskytuje zábavné a vyrovnané závodění. Každopádně si myslím, že dráhy o méně jak osmi drážkách jsou podceňované, ale přitom mohou poskytnout často lepší závodění, přitom na menším prostoru.

Kde bys chtěl mít novou autodráhu?

Byl bych rád, kdyby se podařilo uspořádat mistrovství světa pod ISRA v Austrálii. Také považuji za nezbytné rozšířit slot racing do oblastí jako je Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, tam je velký potenciál, jen jej využít. Lidé v Beneluxu mají slot racing rádi a dost se o něho zajímají.

Máš mezi závodníky nějakou přezdívku?

Ne, nemám.

Co považuješ za svůj dosavadní nejlepší závod?

Je to páté místo na mistrovství světa v roce 2005 na Maltě v kategorii PR24 v týmu s Andres Gustafsonem a potom hned o rok později 11. místo v ES32 v Itálii v Soragne.

Baví Tě více tvorba modelů nebo závodění s nimi? Stavíš si modely sám nebo na to máš své lidi?

Osobně preferuji závody pořádat, baví mě práce s lidmi, tvorba autodráh.

Máš stále barevné zpracování modelů nebo je měníš? Jak vybíráš barvy na karoserii? Spolupracuješ s někým?

Nejsem schopen nabarvit dvě karoserie stejně. Mé barevné úpravy karoserií jsou slavné po celé Evropě, kdykoliv někde vidíš špatně nabarvenou karoserii, lidé hned říkají "tu musel barvit Harrysson" :-)

Co bys na našich závodech zlepšil?

Je toho plno. Protože jsem pár závodů pořádal, mám nějaké zkušenosti a nápady. Se ženou jsme například nabízeli na závodech "hrnek na víkend". Lidé zaplatili jednorázově sumu a pak si mohli dolévat kávu podle libosti. Také jsem jeden z prvních, kdo zavedl "organizovaná jídla". V poledne či večer se zastavil závod a všichni se společně najedli. To dává závodům úplně jiný rozměr. Lidé se více poznají, více si závody užijí. Je to taková zajímavá směs volné zábavy s velmi vážným závoděním. Mnoho lidí je práce s tímto spojením "sociální" a "závodní" části víkendu velmi spokojená.

V závodech jakéhokoliv typu se soustavně objevuje touha lidí (závodníků) podat co možná nejlepší výkon, a to bez ohledu na to, zda závodíte o první či dvacáté místo. Každý chce další závod zajet lépe než ten minulý a každý by měl mít šanci na závodech nalézt soupeře či cíl. Vítězem může být pochopitelně jen jeden, ale každý si může stanovit třeba vítězství ve skupině, vítězství nad konkrétním závodníkem či pouhé zlepšení minulého výsledku.

Stejně jako vy v Čechách, i u nás ve Švédsku je problém dostat do slot racingu nové lidi. Rádi bychom pozvali školy, firmy, ale je to těžké. Není problém přilákat lidi na podívání a vyzkoušení, ale problémem je přimět lidi, aby se vrátili. Není to ale jen problém slot racingu, je to podobné i v jiných oblastech. Určitě všichni máme v této oblasti mezery a můžeme se zlepšovat. Nápadů je mnoho, jen je realizovat. Pokud jsou v klubech děti, je třeba možné pořádat závody, v nichž startuje dítě společně s dospělým závodníkem, nějakou hvězdou, od které se něco naučí a často je dítě pyšné, že jelo s někým z elity. Také má potom žák nebo junior šanci vyzkoušet si, jaké to je projet se se špičkovým modelem. Jen musí více lidí chtít a starat se nejen o sebe. Další možností jsou losovaná auta, pravidelné klubové závody, vyhlašování různých podkategorií závodníků, aby každý přinesl domů třeba jen malou cenu za odvedený výkon. Problém tedy podle mě není v lidech, problém je v organizátorech.

Technická dráha nebo Blueking?

Technická

Sprint nebo vytrvalostní závod?

Vytrvalostní

Závod jednotlivců nebo týmová soutěž?

Týmová soutěž

Jsi pověrčivý? Máš nějaké stále předstartovní rituály?

Ne, nejsem. Žádnými rituály netrpím.

Jezdí za Tebou na závody rodina či kamarádi?

Nejezdí. Jen děti si to párkrát vyzkoušeli, ale mají jiné zájmy.

Máš i jiné zájmy než modely aut?

Baví mě práce se dřevem, proto jsem se pustil do tvorby autodráh. Profesí jsem ale univerzitní profesor, vyučuji sociální politiku a ekonomii. Rád hraji golf.

Co dalšího na sebe prozradíš? Životní sen?

Nedávno jsme oslavili s manželkou 25 let od svatby. Tak bych si přál, aby bylo před námi nejméně dalších 25 let šťastného manželství. Jak jsem již prozradil, chystáme se žít v Austrálii, snad se mi tak podaří najít nějaké lidi od autíček, abych se tam lépe "socializoval". Ale v kontaktu v Evropou jistě zůstanu.

Larsi, děkuji Ti za rozhovor a přeji Ti mnoho dalších, a to nejen modelářských, úspěchů.

Doctor